Proč jsi mi ruce svázala?
Srdce rozmačkala.
Proč ptákům
papírová křídla
potrhala,
list bezmocný
zašlapala?
Když jsem ti dlaně nabízel,
opřel se do nich vítr,
abych se rozletěl.
Bojím se výšek,
raději bych byl kuličkou,
co se kutálí k tobě.
Proč jsi mi duši zkrátila?
Na nebi mračen stála bída.
Nožem krájela můj rozměr.
Bledý měsíc účtoval mým dnům,
a počítal každou marnost —
kolik jich bylo,
kolik jich zbylo,
kolik trpkých plodů
mě rozplakalo.
Stála jsi bosá na mých nohou,
slzy jak listy padaly do bláta.
Mám strach, lásko má,
že stromy přestanou plodit
granátová jablíčka.
…