Pohnutky

v jednu ránu, z čista jasna

nová zpráva, však ne spásná

oč jde, jaká pak novina

pochmurná, i víc než to

neboť některým z nás, předčasně odbila poslední hodina

křik, smutek, pláč, rozlévá se v městech a vesnicích

zatímco ti druzí, spoléhajíc se na všemocnou sílu v kovových petlicích

jenže...

petlice pryč

lidé pryč

naděje pryč

i kdeže, kéžby šlo o kýč

leč, jde o krutou pravdu, ačkoliv někdy pravdu říci bolí

v tomto případě jiná cesta…nikoliv

jediné co teď ,tak s pokorou, úctou

salut

sbohem

na viděnou

a do krví zbrocené hlíny rýč