Zoufalství

Bavíš se na mé promoci,
neznáš však ty temné noci.
Úsměv sem a úsměv tam, 
uvnitř tiše umírám.

Každá vteřina dne mě pálí,
přála bych si oddech malý.
Další ráno, další noc,
ach, už toho mám všeho dost.

Mlhou rozostřené dny,
dýchá skrz mne temnota.
Den za dnem a noc za nocí,
v duši jen a pouze prázdnota.

Za sebou dlouhé roky snahy,
jenže též až příliš únavy.
Pod hladinou se topí má kůže,
nikdo ji vynořit už nedokáže.