Anotace: neloučím se, jen si tě přestěhuju, ze života, do komůrky srdce***
duše u dna srdce láskou bolí
jak bez tebe jak dál?
smrt nedýchá životu na záda
ale bere světu květy
a tak údělem zahrad je
plodit vzpomínky
tady vychovávala děti
hladila vnoučata
a kde stála kůlna
vykukuje úsměv
ne zapomenutý, nechala mi ho tu schválně
abych se o něj mohla opřít
kdykoli budu potřebovat
ta hloupá kůlna to neuměla
ale já to dokážu a ponesu ho dál
budu vonět dobrem, tak jako ona voněla
a pro každého vlídné slovo vytáhnu
nejen ze svého, ale i z jejího kapsáře
prý jsem celá máma...
a víš že jo?
je to tak, díky bohu
hrdě pozvednu korouhev
tu obyčejnou, prostě lidskou
bez zlata a krumplování
ale tím víc naši…
„navždy spolu, mami“
28.03.2026 23:14:53 malé srdce - Z.V.
Jsem s Tebou, cappuccinko. Je mi to moc líto.
29.03.2026 00:01:39 cappuccinogirl
To mně taky srdíčko. Moc to bolí. Chybí mi. Bez ní svět není úplný. Jdu dál, protože takový je život, ale ten pohled na všechno už je jiný. Děkuju ti, že jsi se přiblížil a vzal mě na chvíli za ruku. Hřeje to*
21.03.2026 20:47:03 Kozoroh 1
Upřímnou soustrast, Terezko!
Čtu to až nyní...
Mně před lety, 26.2., odešel táta, pohřeb měl na můj svátek, sám jsem to nechal o den posunout, vyšlo to pak na pátek, kdy mohli lépe přijet i vzdálenější příbuzní. Letos to vyšlo na stejné dny. Tyhle dny víc trávím se zlatíčko. 26.2. jsme zahajovali Plzeňské Smetanovské dny krásným koncertem PF.
A včera třeba jsem byl na dětském muzikál Alenka v říši divů v KD v Horní Bříze. ZUŠ slaví 75 let, tak to spolu s dalšími nastudovala. Věrka zpívala ve sboru a celé představení jsme ji viděli...
Byli tam oba synové a starší vnučka, starší syn nás vzal zpět do Plzně.
Děda, táta Věrky, byl Josef a narozený v únoru...
25.03.2026 15:29:34 cappuccinogirl
Děkuju ti, Miri*
S tou smrtící lady nic nenaděláme, jak si máchne, jsme na všechno krátcí - život podetnutej a už nezachráníš, nic. Smutek, že nevypovím, no vždyť známe...moc mi chybí, pořád ji hledám, vím že je v srdci, v každé vzpomínce, ale stejně, každého rohu dotknu se myšlenkou, kéž by třeba tam... všude ji vidím***
29.03.2026 20:05:10 Kozoroh 1
Koukám, že se někam vytratila má včerejší odpověď. :-(
Já si to pak už nezkontroloval, spěchal jsem pryč...
Blízcí lidé dál přežívají v nás, v našich vzpomínkách na ně a moudré já pohladí hrady smutku a ponechám jen vzpomínky na to krásné. :-)
17.3. loni zahynula i Andrejka. Takže mi chybí další spřízněná dušička. Naštěstí Evička jde na pp v jejích stopách, na písmácích už je jako Eva. Jaksi mi taky dál projevuje přátelskou přízeň. Jsem prostě vzdálený strejda. I já ji zahrnul do užšího kruhu virtuálních přátel. I když až já odejdu, vytratím se nejspíš jako mořská pěna, po tichých tlapkách kočičích. A dokud bude liter fungovat, tak tu s vámi možná budu dál ve vzpomínkách, pokud někdo zabloudí na mé stránky. Pořád je tu pár lidiček, se kterými jsme si možná trochu vzájemně sedli. :-)
30.03.2026 00:23:16 cappuccinogirl
Je těžké přijmout fakt, že lidé tím světem jen procházejí, že to nejsou kytičky trvalky...
Miri, příteli vzácnej, sama za sebe říkám, že jsem moc ráda, že se má životní dráha protla i s tou tvou*
děkuji ti*
26.02.2026 14:11:26 Martin Kredba
Za Tvou maminku zapálím dnes večer svíčku, je mi to moc líto, Terezko, objímám Tě soucitně...
25.02.2026 09:25:41 Vivien
vnímám cappu .. je to nepřenositelná bolest ..
26.02.2026 23:53:17 cappuccinogirl
a nedá se jí utýct, když to zkoušíš, o to víc tě ten marnej boj vysílí...
a tak snad je líp nechat, ať tebou projde uragán, co bolí tak, že nevypovíš, ale nemůže tě zničit, pokud mu to sám nedovolíš...
úleva v tom, že víš, že co se ztratilo ze světa vlastně vůbec ztracený není, protože si to neseš v sobě**
jen ta fyzická blízkost, dotek, to je, co strašně chybí
a že je to pro tenhle život definitivní, tak to mě nejvíc sráží k zemi...
28.03.2026 00:33:10 Albertus
Upřímnou soustrast :(
Ale máš pravdu, člověku nezbývá, než tu bolest prostě *prožít*. A tenhle přístup - že je něco z maminky stále v tobě - to trochu pomáhá... trochu.
25.02.2026 00:35:15 Marťas9
Objímám zlatíčko, utírám slzičky...
Ztráta tak blízkého človíčka je nepopsatelná...
Už nemám rodiče ani stařičky, odchází mi i strýčci a tetičky, pořád mám srdíčko bolavé, moc mi tu chybí...
Jedno však vím. Jak mi umíral můj bratranec ( se kterým jsem vyrůstala v domě)v 55 letech, věděl že ten osudný den se blíží, den před smrtí mi řekl...
Jednou se sejdeme Marti...
Věřím tomu, věřím i v setkání s rodiči,i v ostatní blízké, které jsem milovala...
Víra je mocná...
Teď utírám slzičky opět s Tebou vím co prožíváš, drž se, objímám...
27.02.2026 00:00:07 cappuccinogirl
Děkuju ti, Marťásku.
Taky věřím, že se zase najdem.
Už sice jinde, ale najdem...**
23.02.2026 20:25:06 Matahaja
Cappú, hladím tě po obočí, vím.
23.02.2026 22:49:07 cappuccinogirl
Hlaď, bolím*
23.02.2026 23:27:02 cappuccinogirl
...a děkuju*- na tohle slůvko jsem zapomněla a tak jej honem dodávám, protože když někdo pohladí bolístku a přitom nemusí, jen chce pomoct, nedá se to brát jako samozřejmost, ale je to něco tak hezkýho, že úsměv, i v tý obrovský bolesti**
23.02.2026 13:41:16 Joojip
Celá máma.
To je to nejkrásnější,
co si člověk může odnést i nést.
Nejtěžší jsou básně, na které nejsou slova
a přesto jich nikdy není dost.
23.02.2026 01:59:01 Iva Husárková
upřímnou soustrast, srdíčko, je mi to strašně moc líto. objímám Tě. ***
23.02.2026 00:06:50 Protos1182
To jsi napsala moc nádherně Cappu*
23.02.2026 00:15:52 cappuccinogirl
to srdce které bije - srdci, jež dnes dotlouklo***
děkuju ti, příteli, za zastavení*
22.02.2026 22:02:10 Kan
Bude s tebou, bude si tiše sedat na kraj tvé postele, chvíli posedí, ujistí se, že jsi v pořádku a, zase půjde. Ještě dlouho bude přicházet, aby se ujistila... Je to už sedm let a stále cítím, že si přisedává.
22.02.2026 20:35:54 JiSo
Jsem s tebou. A podpírám tě.
22.02.2026 23:35:07 cappuccinogirl
moc si vážím...moc potřebuju...myslela jsem si o sobě, že jsem silná, a jo, asi nejsem zrovna třtina, taky přirozeně podpírám, ale nezvládnu to pořád...takže děkuju moc, neodmítnu, podpora pomáhá*
22.02.2026 19:35:43 šerý
Už jsem se zde někde a někdy zmínil.
Je to jako když z pozůstalého odpadně kus živého masa. Ten zvláštní pocit sebe ubývání. Sdílím s tebou mně povědomou bolest a tisknu si tě k sobě.
22.02.2026 23:38:19 cappuccinogirl
tiskni, šeráčku, hřeješ
připadám si jak zraněná umrněná holka, co musí hrát tu dospělou
a zoufale se jí nechce, moc to bolí*
22.02.2026 19:20:33 Marten
...upřímný soucítění s tebou...taky mi už před pár lety nečekaně odešla...prý jsem taky celá máma, povahově...i pro chlapa poklona.
22.02.2026 23:41:25 cappuccinogirl
i po tátovi jsem v genech podědila a to je pro mne i jako pro ženskou taky poklona, jsem ráda za ten vnitřní mix**
23.02.2026 16:39:29 Marten
...ale když jsem na sebe naštvaný, tak si říkám, že jsem...to nejhorší z obou rodů!...;-) beru to...občas i s humorem.
23.02.2026 23:07:01 cappuccinogirl
... s humorem nadhledem úsměvem lehkostí bláznivě rozumně - tak je možné brát ty věci kolem nás, i ty všechny ostatní, co jsou mezi nebem a zemí a dál i výš...
když nevíš přesně, kde, můžeš si cokoli, kohokoli představit všude
a tak mám mámu na dotek a kdykoli mi závan může dát pohlazení, nebo mi uštědří štulec a já budu v té chvíli přesně vědět, odkud vítr fouká***
trošku jsem se ti odklonila od komentu
ale ono je fajn, když platí to "já o koze, on o voze" a stejně si lidi pořád rozumějí*
23.02.2026 23:17:18 Marten
...humor je koření, at je člověku dobře nebo ne....;-) a vůbec jsi se nikam neodklonila...já mám stále pocit, že máma neodešla, hlava to nepřipouští...v mysli jsem stále s ní...podobný povahy si podvědomě rozumí...
22.02.2026 18:47:23 jitoush
.....To psalo srdíčko....i takto "svítíš"na její cestu nejdelší.....tak se drž a zvládej Cappu.......Ji.
22.02.2026 23:43:09 cappuccinogirl
...i ona je mý světlo, vždycky byla, stejně jako táta, a vždycky bude**
22.02.2026 18:43:37 PIPSQUEAK
Objala bych tě (tak aspoň virtuálně), upřímnou soustrast. *='(
22.02.2026 23:45:04 cappuccinogirl
do toho objetí se schoulím, i když jen na chvilenku v představě, i tak pro mne moc znamená**
22.02.2026 18:16:13 Ž.l.u.ť.á.k.
Drž se, cappu:-*
22.02.2026 23:54:26 cappuccinogirl
...i zítra vyjde slunce*
život jde dál, jako by se nic nestalo
jenom pár lidem puká srdce
22.02.2026 18:13:46 irutiroM
nes
pro dobro se v srdci najde místo vždy, tak jako pro vzpomínky na naše milované
upřímnou soustrast
22.02.2026 23:56:50 cappuccinogirl
děkuju*
měla jsem tu nejlepší mámu na světě***
spousta lidí si tohle myslí...
no a já to vím***
22.02.2026 18:01:28 Jiří I.Zahradník
To je mi opravdu líto Cappu...z té básně je cítit velká láska. Drž se.
23.02.2026 00:02:09 cappuccinogirl
Děkuju, příteli milej*
máma byla anděl už za života
no a teď...
...zpívá v nebeským chóru a já vím
že ty tóny zachytím***
22.02.2026 16:51:07 Sonador
navždy...
krásný text, Cappu... je mi to moc líto...
23.02.2026 00:04:30 cappuccinogirl
mně taky, motýlku
ale vím, že už byla unavená
a že už to dál nešlo
protože kdyby jo
ještě by nám tu zůstala...
nechala jsem to na ní
a v duchu jí slíbila, že přijmu její rozhodnutí
i když to bolí
jako ještě nikdy nic
22.02.2026 16:47:51 gabenka
nád he ra!
názov, anotace, báseň
všetko
bez pátosu
od srdca k srdciam...
ďakujem, že môžeme byť s tebou
dovolila si nám
23.02.2026 00:08:41 cappuccinogirl
myslela jsem, že nebudu schopná psát
ale zjistila jsem, že se pletu
že nejsem schopná mluvit
hrdlo zadrhnutý
ale tohle šlo samo
tak i tady na modru budu mít "vzpomínku"***
22.02.2026 16:24:14 šuměnka
odešla dnes?? v tak výjimečný den
je neděle - pro duše portál je výsostný otevřen
a datum 22.2. - nemohla vybrat si lépe
objímám - má milá - a soustrast posílám i s růžovým květem
**