Běžím,
dýchám ústy.
Možná mlžím,
že to nosem
neumím.
Pot z těla teče,
obličej červená,
v nohou mám křeče,
ale co, vždyť čeká mě odměna.
Trénuji na závod,
co bude v dubnu.
Chci ho dát pod dvě hodiny,
ať je co slavit,
když den na to mám narozeniny.
Bude to zábava,
těším se velmi,
snad nebudu zklamaná
ze stylu želvy.
Ráda se podělím
o svoje dojmy,
snad s úsměvem zářivým
doběhnu bez újmy.
Doufám, že někde Tě uvidím,
podporu čekám,
zas kus se mnou poběžíš
a řekneš: „Já smekám“.
Ahoj.
jo je to celkem zábavné, ale pro mne je škoda, že báseň neplyne,(když už je v rýmu, což se pro zábavnou formu zase celkem hodí) přitom by to šlo trošku poupravit a hned by se to četlo jinak, možná i samo.
Tak se měj.
RM.
22.02.2016 12:51:44 | Robin Marnolli
Děkuji za komentář, z každého mám vždy radost... Ráda bych si z něj vzala ponaučení, ale já to lépe bohužel neumím... Poslední dobou cítím chuť psát, vypsat se ze svých pocitů, i když vím, že mi to moc nejde...
22.02.2016 13:10:21 | Janna