Anotace: A jejich maminky
je dobrý dárek naším dětem
dát papír kde jen obrysy
černé se plazí po bílém světě
a smutné jsou zde narcisy
jen z temných tahů okrasná křídla
a stejně smutný růží lán
i naše planeta z vesmírných výšin
bez barev letí ke hvězdám
teprve rukou dětských přání
ožívá pestrá souhra snů
tráva je modrá a voda červená
svět který s nocí nezhasnul
chvěje papír v odstínech duhy
rozkvétá umění bez hranic
nevadí když se náhodně protnou
se žlutou modrá a pak...
nic
než krása pastelek
ostrých hrotů
zářící oči nezbedů
Hezká dal jsem tip. Jen ten konec: proč pak už nic? A co děti?
07.04.2013 10:11:07 | Michal Dunda