Vltavou jsem křtěné dítko,
do spánku mi šeptala,
pak mi moje matka milá,
velkou změnu chystala.
Dlouhé roky já jsem sobě,
v čistém Labi tělo myl,
miluji tu chladnou řeku,
na horách jsem šťasten byl.
Ostravice teď mě zdraví,
život mě sem zavolal,
tři řeky mám tedy v srdci,
proč bych je nemiloval.
To je moc hezké,napsat něco i o sobě. Víme kde patříš.
A hezky jsi to zveršoval.
11.10.2007 18:41:00 | s.e.n
Všichni narodili se u řek
nebo rybníků
a já z hor jde můj stesk
z pahorků...
Přitom řeky, rybníky a rybičky
ráda mám jak tvář mé rodičky.
Teď, potěší, výlovy, co začaly,
chtěla bych znát na Vltavě Podskalí.
10.10.2007 17:26:00 | Rikitan
Já také často cákala se
buď v Labi nebo ve Vltavě,
a i když nebyla vždy voda čirá,
cítím se celkem vzato zdravě.
10.10.2007 09:45:00 | kliďaska
To já jsem baba od rybníků...
Rožmberk, Svět, Dvořiště...
pár pohádkových okamžiků
ze včera, dnes i pro příště...
U vody jsem se narodila,
na mostě prvně líbala...
sudička mi i hastrmana
za přítele včarovala...
A tak mám duši u rybníků...
ráda si sednu do trávy,
poslouchám, jak břeh břehu šplouchá,
ve vlnkách něžně vypráví...
;o)
10.10.2007 08:50:00 | Cecilka