Rozbila jsem vázu,
pořídím si novou,
zmizela mi láska,
cítím se být vdovou.
Váza se dá koupit,
láska není skladem,
srdce moje bude,
nyní strádat ladem.
Proč ta láska není,
jako jiné zboží,
zas mám na ni čekat,
jak na zázrak Boží.
Protože jsem k světu,
je tu jistá šance
přeberu já hocha,
kamarádce Dance.
Prý z vesmíru se blíží naše příští zkáza a Země to je stará a velmi křehká váza. Popraskaná váza jako Tvoje láska ke mně. Co zbyde z tý lásky, co zbyde z tý Země?...K. Plíhal:)
19.04.2008 21:39:00 | verunča
Už už jsem si myslel, že to bude nějaká vážná báseň, ale nakonec stejně padla tvoje pointa :-)
13.04.2008 12:59:00 | Chancer
Začínalo to posmutněle,ale přece báseň nabrala
vtipné psavecovské obrátky.
12.04.2008 20:24:00 | s.e.n