Malá noční hudba,
dvě skleničky vína,
uplakané děvče,
těžká moje vina.
Podlehla mé touze,
slzičky jí kanou,
tohle jsem neměla,
promiň, nashledanou.
Řekl jsem ji sbohem,
já veliký blázen,
byla jako růže,
upuštěná na zem.
Neměl jsem jí pouštět,
za ten důkaz lásky,
jenže mě lákají,
další svůdné krásky.
Rytmus sám v ní zpívá,
vyvedená skvěle.
Po sklenici píva,
novou chuť máš v těle.
31.10.2008 22:56:00 | Špáďa
Pak ti bude smutno
po té dívce krásné
jestli bude další?
Už není tak jasné.
31.10.2008 22:54:00 | Květka Š.
Krásná, posmutnělá básenka, ale život si vybíráme každý sám. ST! za upřímnost, obsah.
31.10.2008 21:54:00 | NikitaNikaT.
To je problém..jít dál za nejistými úspěchy anebo se zastavit na jistou, na delší čas..ale tak aspoň na chvíli, aby se neřeklo :-P
31.10.2008 19:26:00 | Chancer