Na zámeckých schodech z rána,
uklouznula mladá panna.
Vyjekla a tvrdě sedla,
jenom zvolna se pak zvedla.
Nevstávala zrovna hbitě,
není panna, není dítě.
Rohlík, co má malou cenu,
náhle z ní udělal ženu.
Nikdo nebude ji věřit,
komu se má chudák svěřit.
Je to smůla převeliká,
rohlík ten, když do vás vniká.
Chvílu jsem váhala, co napsat... nevím, mám z teho smíšený pocit... ale je to fakt pech a síla.
20.05.2009 17:10:00 | NikitaNikaT.
Tak to by mě nenapadlo, vymluvit se na rohlík, to se ti FAKT povedlo. I nad komenty jsem se pořádně nasmála.
19.05.2009 22:56:00 | Kapka
Psavče, teda tohle je asi nejlepší kravinka co jsem od tebe kdy četl :-DDD Řežu se pod stolem, fakt..rohlík, vyrohlíkována, OMG :-D
19.05.2009 20:19:00 | Chancer
:o))... prozraď mi Psavečku, jakouže kávu to piješ. Má na Tvé básnění blahodárný vliv...
19.05.2009 18:27:00 | labuť
Při kafíčku?A takové nápady?
Co kdyby měla obyčejnou žemli?
-----
Taky teď popíjím kafíčko.
19.05.2009 17:35:00 | Květka Š.