Tvůj příběh se mě dotýká…
možná sníš vedle mého snění,
nebo jsme směli jedenkrát
být vedle sebe narozeni…
Tvůj příběh láskou oplývá…
a stejně bolí od toužení,
jak poničená krajina,
co zasáhlo ji lidské chtění…
Tvůj příběh řeka bez jména…
proud časem ztrácí zakalení
a jeho síla hlubinná
přináší nové osvěžení…
Tvůj příběh břehy zazelení…
Cecilka, prečítala som už toho na literi hodne... ale ty si pre mňa autorka, ktorá píše úplne ... ako to vyjadriť? proste z tvojich básní cítim najviac jemnosti, nehy, sú ako pohladenie pierkom, ľahulinké, ako čipkovaný závoj...
27.04.2012 14:01:39 | gallatea
Já chci také zazelenit břehy Cecilko:)), nyní by se mi trošku optimismu hodilo, ač jsem Culík:))
13.04.2012 11:19:06 | CULIKATÁ