Tyhlety vazby knih nemám ráda,
ty se vždycky rozpadnou.
Nedočteš už stránku záhadnou
a nezjistíš, z čích úst vyšla zrada.
V prachu cest se nejspíš ztratí,
vše, čím naše smysly okřely.
Nerozluštíš, co ti chtěli svatí
a kdo z nebes snáší anděly.
Rozpadla se vazba, jako světlo za ústvitu.
Rozloučil ses nazdar, vrátil klíče k bytu.
Čtu si v knize nálezů a ztrát,
kdo z vás chce mít rád. TAK SNAD.
Kniha za zenitem, v druhé půli,
zešediví, zpustne, mladost posrádá.
I s ledovcem horké chvíle hnuly,
je to záhada. TAK JAKO ZA MLADA.
pěkných pár řádků jsi na modrou stránku vložila...tak tato vazební se mi líbí...:)
07.06.2012 15:30:07 | střelkyně1