Bludičky

Anotace: Báseň napsaná v patnáctém roku mého života...

Důvěra odešla s rozbitým sklem
a to co zbylo si klidně vem.
Ve výlohách vidím tvou smutnou tvář.
O tvých snech bych mohl mít snář.

Nohy už jdou z posledních sil,
nechtějí se vracet tam, kde jsem byl.
Cítím, že chce se mi už strašně spát.
Z posledních sil zkouším se smát.

Bludičky, zvou mě na chvíli pohou.
Sudičky, seslaly sudbu touhou.
Budu tu bloudit, nesmím, se vracet.
Budu tu bloudit cítím se ztracen.

Nohy musí pořád dál jít.
Srdce doufá, že bude žít.
Duše zkouší zamávat, všem co znám.
Jediný co vím, je že jsem tu sám.

Jsem pokryt špínou, ale jdu dál
a chtěl bych vrátit vše co jsem všem vzal.
V dešti i horku klopýtám vpřed.
Bojím se co uvidím, když se ohlédnu zpět.

Bludičky, zvou mě na chvíli pohou.
Sudičky, seslaly sudbu touhou.
Budu tu bloudit, nesmím, se vracet.
Budu tu bloudit cítím se ztracen.

Jak tu tak kráčím vidím tu spoušť,
a doufám, že najdu konečnou poušť
Tělo mě pálí z pocitu ohně,
jediný směr je pořád jen rovně.

Bludičky, zvou mě na chvíli pohou.
Sudičky, seslaly sudbu touhou.
Budu tu bloudit, nesmím, se vracet.
Budu tu bloudit cítím se ztracen.