Sněhové vločky

Z nebe na zem padají
bílé jak je lidé znají
krásu v sobě však ukrývají

Do dlaní vezmu je
však když je člověk zahřeje
i ta největší z nich roztaje

Jedna z těch tisíců vloček
spadly na zem přeměněné v pár kapek
však pro radost je to lék

Jako ptačí pírko na zem se snáší
a pak když poslouchají a pár jich slyší
jejich bolest ze života utiší