Stárneme...přesto cítíme stejné křeče,
máme strach stále pozvednout meče.
Stárneme...vrásky nám ducha kradou,
naše sny pomalu a jistě vadnou.
Stárneme...začínáme si raději lhát,
přestáváme se na vše kolem ptát.
Stárneme...naše rebelská léta uletěla,
už sama dávno nevíš, co jsi kdysi chtěla.
Stárneme...sedíme a tiše závidíme mladému radost,
s věkem přichází problémy a větší starost.
Stárneme...nepřiznáme si chyby z dřívějších let,
kdy nám stačilo jen žít, pro náš vzlet.
Stárneme...přestáváme být nadějí pro dětské sny,
začínají být nudné a všední všechny naše dny.
Stárneme...jsme víc bezohledni a sobečtí,
máme pocit, že moudrostí jsme inženýři letečtí.
Stárneme...vadne nám naše povaha do černa,
hledáme dětství, které odešlo do ztracena.
Stárneme...pohádky máme za kouzelníkovy iluze,
do naší duše narostl plevel a tak ostré haluze.
Stárneme...stárneme dál, opouštějí nás síly,
opouštíme hru na indiány a naivní víly.
Stárneme...mrzouti z nás se stávají,
naše přání na držku padají...
Možná místo pláče ve třiadvaceti je dobrý něco proti stárnutí dělat :-)
http://www.youtube.com/watch?v=4m0Ah2qRW9Y
http://www.youtube.com/watch?v=C89hrG1Llhg
09.08.2012 20:02:12 | Aťan
Ta báseň není sebelítost nad sebou, ale taková obecná. Ne každý je jak pan Váňa...a ne každý se sebelituje...
10.08.2012 11:50:18 | Rezka Štrochová
Nezdá se mi obecná, spíš příliš zjednodušující a povrchní.
http://www.sue-ryder.cz/aktuality-z-domova/co-delas-taky-to-mas-za-par.html
http://www.mastozapar.cz/
13.08.2012 17:22:56 | Aťan