364. Přemlouvání srdce

Anotace: ...někdy srdce svádí k nesmyslným činům...

Sbírka: Potkala mě bez pozdravu

Housata plují po jezeru

 a tvůj altán

 postrádá ten dřevěný globus

 

Bílá podlaha

      vykazuje

 šlápoty hříchů

 

se svým vlastním srdcem bloudíš

tak jako s miminkem v řetězech

neposlouchá

         a to je pech

                  (svalová hmota hloupá)

 

chobotnice kalných pocitů

 přemlouvá rozum lahví vína

 my jsme přátelé

       úsměv na čele

              zlomený nos

 opřen o autobus naděje

         (vždyť prý se dnes nic neděje)

 

A tlustá dáma s květinou ve vlasech

 zazpívá hvězdné a láskyplné blues

            je to řev z očí do očí

 (tak snad se srdce otočí)

 od nevyžehlených košil

         kde i jen koberec

          plave si na vodě.