Podzim v zahradní restauraci
Tak dost, zavíráme.
Odešel poslední host,
zesmutněly stoly
s židličkami barevnými.
Jen podzimní vítr jim
na píšťaly komínů zteplalých
hraje svoji smutnou story.
Nálada zapadla.
Hledej ji v chomáčích zlatých.
V krystalcích minula
schoval se smích.
Závora sklopila
na víčka okenic
svoji těžkopádnou paži.
Sbohem léto!
Melancholie podzimu
ti žezlo z ruky vzala
a lehce, lehounce
kraj v dlouhý spánek ušeptala.
***
lahodná...poděkování autorce.
RM.
07.03.2013 21:40:28 | Robin Marnolli
díky i Tobě :)
08.03.2013 08:37:36 | Radhuza pro Hospic sv. Štěpána
Jo, s podobnými pocity se loučím každoročně i já, a určitě nejen já, s létem i s podzimem (tím teplým):)
07.03.2013 09:31:26 | Inna M.
...já podzim miluji. Tu dobu, než lití opadá. To je "můj čas" :)
07.03.2013 09:38:15 | Radhuza pro Hospic sv. Štěpána