Dvě vyznání lásky

Když mi v jeden den dva vyznají lásku

a oba mám v srdci na památku...

 

První...

Sociopat.

Ajťák.

Poctivej.

Fajn.

Ale kamarád.

Věděl, že s tim nejde nic udělat.

„Už od doby, kdy jsem tě potkal.“

No to řek brzo.

Mohlo bejt všecko jinak.

Tupec.

Sobec.

Moje první pusa patřila jemu.

To s nim jsem se líbala

...poprvý.

Oba přiopilý

a neznali jsme se.

Dva tak podobný lidi,

v jednom pajzlu.

Největší náhoda vesmíru...

Myslela jsem si, že to nebylo vážný.

A on teď tohle.

Po roce.

Ať táhne.

Je pozdě...

 

A pak ten druhej...

Ten muj.

"Ten pravej“

Svalnatej.

Dokonalej.

Víc než kamarád.

A vím, že s tím nejde nic udělat.