schováno v šiškách

esence příslibů
doteků ranních
úsměvů z tepla peří
jak se tak stává
vyprchává

a za okny se slunce mstí
tou věčnou silou oslnění

v zaslepení
oči se zhlédly
rozum spal
pobíhal v lesích
kde se šišky rodí, kde jehličí je pro svou vůni
k smutku imunní

stanu se mechem abych rosu pila
hýčkala kroky tvorů neslyšných
a snad jednou než se ticho zrodí
zaslechnu z dálky
známý smích

učil's mě poznávat
život z kůry stromů
po doušcích chladnou od pramene pít
vodu v níž život
zrozen z hloubky země

musel's jít

ta rána jsou teď chladná
a chybí kouzlo spojení
šeptaná láska
přání
výzvy
i první pohled do tvé duše
světlo v ní


na stole šišku vidím rozevřenou
semínka
dávno vítr vzal
pod moje kroky
do návratů
rozsypal

jen čas ten umí
vzejít z prachu
snad slabý z kraje aby sílil v nás
tam si tě najdu
obejmu a splynu
a na tvou kůži drsnou
vtisknu tvář