Rozmanitá temnota

Rozlomila jsem dno na tisíc kusů
a v nádechu jsem cítila tvou lež

Ve víře značného ukvapení
se mi rozšířil obzor,
a drolil se do kousků beznaděje

O lepším světě, lidech, snažím se snít

Líp životu bylo v rovinách vesmírných osudů

A uniklou cestu zpět zazdil strach..

Snad jen vpřed mohu se dát,
zmatky zamotat do lavin snů

..slzy už nestačí, ani tentokrát


Usínáš..

..až na dně mých sil