Přiznání IV.

Přiznání IV.

Anotace: Já mám strach, že už to ani není báseň. Spíš terapeutický vnitřní monolog.

Přiznání IV.

Mám toho silně dost
a neumím to říct
a mám strach TO cítit
mám strach cítit cokoli
jsem svázaná svýma rukama
a rdoušena svým jazykem
zalykám se
vypadnutými zuby
Nebojím se ničeho než sebe
než sebe mého hloupého
zasranýho já
Nutím se cítit nemorální věci
nutím se lhát si a nutím se lhát tobě a nutím se lhát vám
Je to zlý, kurvy
Nikoho nenávidím tak jako sebe
nejvíc haním tu pitomou obscéní duši
která mi šeptá divný myšlenky o lásce
a kráse a míru
a tobě
A to mě teda neskonale sere

Autor .K.r.i.s.t.y., 08.04.2013
Přečteno 632x
Tipy 5

Poslední tipující: Jan Hrábě, Isquieasuus, Loveless, Bunney, whiolet
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

09.04.2013 20:11:45   Truckle

Kurňa, to je deprese jak vyšitá...

líbí

08.04.2013 23:12:01   uživatel smazán

existuje dílo ve kterém nemáš slovo "obscénní"? :D

líbí

09.04.2013 16:21:09   .K.r.i.s.t.y.

Mám strach, že ne. Asi mě to hodně trápí.

líbí

08.04.2013 19:58:16   whiolet

Někdy je nejtěžší to přiznat sám sobě.
Tip za tu zpověd ím jaké to je

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel