Zbyl po nás svícen z papíru

Zbyl po nás svícen z papíru

 

Jako můj svícen

lepen z papíru

nejsou dva lidé

šití na míru

 

Ten svícen malý

pojí co vzali

jsme my dva sobě

ty mně, já tobě

 

V prostotě krása

já slepil pár hran

v umění spása

pro duše neklidné

 

Osud mu byl

až tvou rukou dán

Hrdě si nese

obrysy tvých ran

 

Ty rýhy černé jsou

jak knot až mi zhasne

Chvíli jsem viděl tmou

"kouř"

- a teď už zas ne