Múza nakukuje

Nakouknula, zamrkala,
posměšně se múza smála,
jakpak se ti dědku daří,
proč ti zmizel úsměv z tváří.

Škodolibá tahle dáma,
nevydrží dlouho sama,
vím, že za pár dnů je zpátky,
omluví se za ty zmatky.

Dnes si ještě v dálce lítá,
své úspěchy jistě sčítá,
jedno přání ale měla,
mladšího básníka chtěla.

Neomládnu, moje milá,
to zvládne jen múza, víla,
vrtochy mě přestaň mořit,
chci se něžně tobě dvořit.