Nejsi sám

V objektivu dnešního dne,

opakující se minulostí,

posmutněle čelíme, hledíme,

dalším mizerným a scestným dnům.

Prázdná sklenice vína,

jiskra nesplněných snů,

dokola se vracíme,

hledající neexistující.

Pak ale přijde,

kapička naděje,

za ruku tě uchopí

a slzy umyje.

Po vlasech pohladí

a dokud neodejde,

běžíte štafetu ve dvou,

se smutkem jako horkým bramborem.