ohlédnutí nemocniční
ohlédnutí nemocniční
Anotace: ..trocha toho teď a trocha toho tenkrát
mám malé dítě, asi tak do pasu
zná tisíc slov, dvě sprostá, jedno cizí
patlá se v barvách se smyslem pro krásu
pět hrdě obtiskl sestrám ve výstřizích
zdravotním když jsme
léčili spálu
infekční prázdniny v objetí stěn
tu obří krteček s lopatkou do modra
nebo tvor z Jury, léta neviděn
po ránu z čaje, kouř stoupal bezvětřím
křupavý voněl nám z pekárny dar
hned vedle teploměr , rtuťil se stydlivě
jak já si v duchu přál, nebýt tak stár
těch očí okolo úsměvem nasáklých
od rána do šera
jen vlídný hlas
na hraní - od aut přes kostky k raketám
s výkřikem k chorobě "odsud se plaz"
Anička naproti
překrásné culíky, na krku šátek, stále se mračí
chtěla by domů, do svého království
má tam tři králíky
kaktus v květináči
v noci si šeptáme o stínech měsíce
líně se po stropě, jak mlha plazí
těžko se usíná
těm malým především
když osud zhoupne se
do nesnází
snad jednou ráno
poslední
a pak jen sbohem, rychlé ohlédnutí
děkuju vám
v těch pláštích dlouhých
srdce dobrá máte
pro nás
k pronajmutí
Komentáře (31)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk16.01.2014 04:25:09 zelená víla
jako ta potrhle pomalovaně nemocniční jsem dojata...
a jestli i takhle to ty děti vidí, musím za ty bíle ozbrojené říci ...jůůůůůůůůůů a udělat červenej nos... :-)
malujme malujme malujme a přemalujme.... bílo a studeno ...
16.01.2014 08:28:25 poeta
...samé krásné barvy..beru tě do party ;-)
16.01.2014 12:32:33 zelená víla
tak to je super... jsem připravena :-))
16.01.2014 12:51:10 poeta
Vem si sluneční brýle..první týden se budem jen opalovat../mrk/
16.01.2014 12:55:09 zelená víla
no počkej, to mi nemůžeš udělat :-)
já jsem bílá a neopalovatelná, to by byl pro mě trest... a když jsem to kdysi zkoušela s horským sluncem, dopadla jsem dost hrozně, nemohla jsem mezi lidi, páč ty berejličky mi na obličeji zůstaly i po sundání a byla jsem rudá jak ruská vlajka ... takže opalování?? ne, prosím
16.01.2014 13:00:43 poeta
..změna plánu..vem si potápěčské brýle..první týden se budeme potápět v jeskyni..asi i něco teplého na sebe a nějaké světlo..svíčku nebo tak ;-)
16.01.2014 13:06:33 zelená víla
vezmu neopren, chemopren, kulicha, žabky... joo jasně svíčky, těch mám dost a všech barev, taky vezmu seno a kamínky na založení ohně, aby nám nebyla pod vodou zima... :-)a ty vezmi rýč nebo lopatku, kdybychom chtěli norovat...
16.01.2014 13:16:39 poeta
...teď mi to došlo. Bílá? Já tady čtu že zelená..no nic..budu spoléhat na jistou pestrost ;-)
Takže seno máme..já beru ještě netopýra aby nám překládal a chléb, budu drobit drobky aby jsme trefili zpátky..
Snad máme všechno..snad nějaký časopis, kdyby byla přecijen velká zima, tak si vycpeme tepláky..
16.01.2014 13:57:47 zelená víla
no tak po ránu jsem bílá, dopoledne zelená, v poledne červenám, k večeru černám, v noci jsem žlutá.. no vem si raději sluneční brýle, ať se mě nebojíš :-) no chleba je dobrej nápad, já k němu budu rozsvěcet ty svíčky, abychom ty drobečky viděli, no a vezmu řízky..až nám vyhládne...a časopisy hmmm, tak nějak přemýšlím, který by hřál nejvíc :-)))
16.01.2014 14:02:33 poeta
Já beru kamna krby a lesnictví..tam je hodně dřeva..to plave a hřeje..
Teď mi došlo že jsem v práci a že se na mě kouká šéf..tak rychle batoh pod stůl a dělám že jako nic, kdyby něco.
Sraz v sobotu u rezatého kříže nad potokem;-)
16.01.2014 14:05:43 zelená víla
zalez pod stůl a dělej neviditelnýho...ale jak tak na toho šéfa koukám, prosím tě je krátkozrakej, můžeš vylézt, pro něj vypadáš neustále jako kopec kamení... klíííd, nejhorší smrt, je z vyplašení...
budu tam, prosím tě budu zahrabaná, aby mě nikdo neodhalil, nešlápni na mě, budu hodně kulit oči, aby jsi mě viděl :-)
04.01.2014 13:00:37 Aťan
ST+
dotaz čtenáře: to cizí slovo je slušný?
04.01.2014 11:06:38 uživatel smazán
Krásně napsané. Taky jsme se něco naseděli u nemocničních postýlek, nahráli kostek, potrápili pastelek, navozili panenek v kočárku, pohráli si s jeřábem i s auty a noci jako rodiče trávili na rozkládacích postelích, s těmi malými ruku v ruce přes kovové mřížoví. Bývaly časté febrilní křeče a ti malí tak často bez života, bez dechu, vědomí, a hrozný strach, co že se stane v příštích minutách, které tak obludně narůstaly do věčností. Brrr. Lépe nevzpomínat, však v duchu děkovat těm v bílých pláštích i přírodě, že už to nemá pokračování. ŽIVOT pokračuje dál, a paměť v něm vzácný DAR. :o)
04.01.2014 13:08:59 poeta
A to já si vybavil jen to pěkné;-)
Žádné stresové situace si pro jistotu neukládám..takže sestřičky, rohlíky, kakalo a ve tři některého z rodičů s nějakou dobrotou ;-)
04.01.2014 14:09:13 uživatel smazán
No ono jak se to vezme. Díky tomu, že si ty stresové situace pamatujeme a prožili jsme je, víme, že pro nás má největší cenu na světě to, že můžeme být každý den spolu. Ani peníze, ani velké dary, ani silná slova, ani vysoké cíle a nedosažitelné mety. :o)
04.01.2014 14:27:17 poeta
Možná mám štěstí a nic tak hrozného nás nepotkalo a snad díky tomu si mužem přehrát jen to pěkné..ale těm tvým (nejen)hodnotám rozumím.. A vím že jsou nade vše materiální. Ale i tak se nebojím na všechno koukat s jistou nadsázkou a semtam se tomu "zlému" vysmát do tváře taky neuškodí
04.01.2014 16:26:01 uživatel smazán
Nikomu bych nic zlého nepřála. Hlavně ne kolem dětí. Jen jak ty svoje zkušenosti po letech skládám, nemůžu říct, že by se mi to zlé, v ničem nehodilo. Zjistila jsem, že mě to posunulo dál. :O)
