Anotace: Psáno pocitem, který přichází při každodenní cesty kolem rušné silnice, semaforů a aut...
Podél tvrdé silnice
 dýchám těžký vzduch města
 světla jsou jako reflektory
 které mě oslepují
Mokrý vzduch lednového večera
 visí ve vzduchu jako pára
 nad tím tvrdým chodníkem
 podél silnice
Jsem uvězděna ve městě
 uvězněna v té páře
 uvězněna ve výparech motorů
 oslněna světlem reflektorů
Jdu stále dál a chce se mi brečet
 podél té tvrdé silnice
 plná horké krve
 pulzující ve mně
 vidím tu krev na chodníku
 jako rudou louži
 která se vsakuje
 do špinavého asfaltu
Jsem uvězněna ve městě
 pod světlem pouličních lamp
 představuji si tu horkou krev
 a vzhlédnu k obloze
 aby se mi zamotala hlava
 krásou měsíce
 
 
Určitým způsobem mě oslovila a zanechala ve mě jistý pocit. Nebudu ji ale hodnotit z hlediska způsobu vyjádření, poezie není úplně mým šálkem kávy. Zajímavou tvorbu si ale rád přečtu :-) (subjektivní hodnocení 7/10, +tip)
11.01.2014 11:50:10 | Firren