Pro Tvůj úsměv

Anotace: Stačil jeden pohled, jeden úsměv...

Odjíždějíc vlakem v dálky,
zjevil se mi zvláštní pocit,
svědkem vlastní malé války,
opět jako bych ze sna procit‘.

Pohled z očí do očí,
úsměv, jenž patřil pouze mně,
svět se stále stejně točí,
srdce však je ztracené.

Cítím to všude,
jako světlo, když tmu při rozbřesku vyprovází,
tak byla, je a bude,
má mysl plná krásných frází.

Komu však tato slova patří?
Která šťastná slyšet je má?
Té, jež mě úsměvem vždy zaopatří
a zůstává mi vzdálená…