Únorová

*

Plamínek zasvítí
jak pírko kolibříka
vesele zářivě
a venku steskem vzlyká

Barevná dívčinka
co šťastná byla kdysi
temnotou utíká
neznajíc kompromisy

Barevná dívčinka
co byla vždycky stálá
v své lásce veliké
vzpomíná na Hrabala

na jeho pábení
a svist poschotí v letu
to básník výkřikem
dává své vale světu

Je v šoku dívčinka
v srdci jí zeje rána
ten něžný kolibřík
vzpomíná na Bogana

*