Den a noc

Den a noc

Anotace: Jednoduchá báseň o střídání světla a tmy....možná trochu pro děti....nebo pro dospěláky se střípky dětské duše....taková hravá.... ani nevím....prostě mě napadla....jednou...na dobrou noc..

 


 Dnešek prožil jsem odtud až tam,

 den už dávno zavřel svůj oprýskaný krám.

 Opatřil si dveře na petlici

 by schoval se před temnou,černou nocí.

 Zapadl zámek nad dlouhým,čilým dnem,

 ulehl do peřin k smrti unaven.

 Pro dnešek je konec dětským hrám,

 den zotaví se jen skrytý a sám.

 Noc neuvidí jej v duchnách načechraných,

 narodí se nové sny v duších čistě vymetených.


 Pak zas noc za dveřmi skryje svou temnou tvář

 a klesne k odpočinku na polštář.

 Nasytí svou čerň v hlubokém spaní,

 hvězdy společnice náhle pohasnou bez reptání.

 Nechá si vyspravit svůj černý šat,

 sny budou si ve skrytu tiše zrát.

 Ošetří si s péčí rány divé,

 když noc spí tvrdě,

 probouzí den všechno živé.


 Noc nikdy neuvidí den,

 když ona žije,

                rodí se sen.

 A den zas neuvidí noc,

 když ten žije,

 volá si sluneční sílu na pomoc.

 

Autor jitoush, 12.02.2014
Přečteno 1027x
Tipy 13
Poslední tipující: mkinka, poeta, Jana B., střelkyně1, Isquieasuus, CoT, enigman, Amonasr
ikonkaKomentáře (16)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

hle, náhle skřivan zazpíval
a otevřel ránu vrátka
noc schoulila se do kouta
pak za ní zapadla kladka
a sluneční paprsek probudil
všechny spáče...o))

moc krásně se četla:-)

13.02.2014 18:22:52 | střelkyně1

....a noc už slzami černými pláče....
den s nocí v kruhu se točí
za světla otvíráme
a za tmy zas zavíráme
zvědavé,pronikavé oči.....díky za nahlédnutí,milá Střelkyně....Ji.

13.02.2014 20:21:13 | jitoush

Viděla jsem tu černou paní spát, pavouci tkali hedvábí na jejích šatech, by vyspravili dírek pár, kterými hvězdy shlíží do snů všech robátek. Okna zakrytá přikrývkou z Damašku, v pokoji tichém bez hodin, světlo si s přítmím netyká, tma ukrývá se do peřin. ST :O)

13.02.2014 00:27:38 | Tichá meluzína

Meluzko,díky,Tvůj komentář je jako koření.Když se s citem přidá do
hlavního chodu,tak se chutě náležitě vybarví.....Ty umíš koření přidávat..
Ji.

13.02.2014 16:22:30 | jitoush

to není tak jisté....když mají vidiny...

12.02.2014 23:02:08 | enigman

...Kdyby měly vidiny,tak by z toho mohl nastat zmatek,takový noční den
nebo denní noc.....i když,kdo chodí na noční rachotu,ví o tom své....
vidiny s otevřenýma očima....Ji.

13.02.2014 16:25:41 | jitoush

to jsou právě ty bílé noci...

13.02.2014 23:44:35 | enigman

....bílé noci a otvírající se mosty...../úsměv/.Ji.

14.02.2014 11:41:24 | jitoush

a to si lidi myslí že mosty nemaj víčka...

17.02.2014 07:44:34 | enigman

Čiší z toho krom hravosti i takový vyrovnaný klid neměnnosti věčného řádu... Aspoň na něco je spoleh... ;-)

12.02.2014 23:01:57 | Amonasr

Máš pravdu,neměnný řád....I když,noc ve městě s tím světelným smogem
není už úplnou nocí....Když je člověk někde,kde si nevidí ani na špičku nosu,
to je to pravé ořechové,to se to pak krásně vyplavují spánkové hormony.....
Ji.

13.02.2014 16:29:23 | jitoush

Tak tak - kdysi jsem takovou temnou noc zažil po jedné bujaré oslavě kulatin, šel jsem od rybníka podél kukuřičného pole a hvězdy byly zakryté mraky, ve své šerosleposti jsem neviděl na krok a mou slepeckou holí bylo to šustí. Věděl jsem, že až pole skončí, přijde u lesíka zatáčka a mostek přes potok, tak jsem postupně vyťukával nohama cestičku, až naráz bylo vzduchoprázdno a já sjel rovnýma nohama přímo do potoka. Vtom se v protisměru objevila světla auta, to se jedna známá vracela pro opilce, které rozvážela jako balíky na místo určení. Tak jsem se pod tím mostem skrčil, abych neměl ostudu, případně abych ji coby vodník neměl na svědomí, a vylezl jsem až teprve, když prosvištěla kolem. Pak jsem se asi 2 km dočvachtal domů - na hlavní silnici už svítily lampy a ta kouzelně tmavá noc tak skončila. Myslím, že jsem cestou i vystřízlivěl :-D

13.02.2014 16:49:18 | Amonasr

To je povedená historka...Já si zase s úsměvem vzpomínám na svoji v životě
první noční hlídku na táboře našeho turisťáku.Byl to oddílový tábor,čítalo
nás jen pár lidiček,tudíž jsme hlídali po jednom.První hlídka a já vyfasovala
půlnoční čas.Tma jak v pytli,mně bylo tak dvanáct let.Měla jsem sice
rozdělaný oheň,ale když se sedí u něj,tak člověk jakoby oslepne,v okolí
nevidí nic.Tak jsem se zvedla a šla na obhlídku.Nic zvláštního se
tehdy na štěstí neudálo,ale kombinace tmy,strachu,půlnoci a bujné
fantazie udělalo své.Objevení se měsíce a probouzení dalšího v pořadí,
to byla úleva.Ovšem ta hvězdná obloha,to pak stálo za to.....Ji./úsměv/

13.02.2014 20:37:05 | jitoush

:-D No tos mi připomněla taky noční hru na táboře, kdy jsme běhali napůl ospalí po temném lese a ještě nás přitom strašili - to už bych málem zapomněl... :-)) Skutečně ale není nad jasnou noční letní oblohu na venkově plnou hvězd, kdy duše může na chvíli uletět až k nim... ;-)

13.02.2014 21:37:23 | Amonasr

,,,tak se budeme těšit na tu letní oblohu plnou hvězd,trochu dál od
města,abychom uviděli to,co vidět máme a nezapoměli,jak málo stačí
ke štěstí....třeba tak černá noc,aby byl vidět Orionův pás..../úsměv/.JI.

13.02.2014 21:43:39 | jitoush

:-)

13.02.2014 21:52:09 | Amonasr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí