vešel jsem

 

vešel jsem do dívčí sprchy 

oblaka páry 

štěbetání 

police plné ručníků

já sycen odhodláním

že vyberu si hospodyni

flexibilní pomocnici

statnou 

mrštnou nápadnici

co by se vyznala v jídle 

v hradech

 zámcích 

co v noci spí dle 

platných 

pravidel, na levé straně 

tiše oddechuje

neruší 

bytem ladně pluje 

a pyžámko má průhledné

a nebojí se v pravý čas 

ho sundat

zas a zas 

a samosebou usmívá se

...

proslýchá se, že je jedna

potvůrka neposedná

velký oči 

vnady 

touhy

tu bych moc chtěl

za ní bych šel 

na konec světa 

a ještě kousek 

klidně bych padal

pod ní se vzynášel 

nastavil náruč

tlumil pád

.....

zkusím jí namalovat 

do písku prstem

a každé zrno zvlášť 

položím 

vedle sebe vedle tebe 

a strážit dnem i nocí všechny odlesky 

lomy světla

malé duny velké

sypké tajemství

aby se jednou v hrdle 

přesýpacích hodin

tělo na tělo

tiskli 

to by pak mohla jiskra 

zničeho nic do ještě větší 

skoro žáru 

chtivé 

hvězdy se 

a ve výbuchu zrozené

to by pak mohla...

vešel jsem do oblak 

a v tetelení

obrysy té pravé

jako na dlani