Děti...

Děti...

Děti…

Také jsme jimi byli,

To bylo ještě před tím,

Než jsme zešedivěli…

 

 

Jako malí,

Plní optimismu a nadějí,

Netušili jsme co je život,

Proto jsme byli tak svobodní…

 

 

Oči plné štěstí,

Neměli jsme zaťaté pěsti,

Nemuseli jsme se životem bojovat,

Na pískovišti jsme si mohli hrát…

 

 

A tak tady sedím

A sama sebe se ptám…

Co že se to stalo?

Proč už si najednou nechci hrát?

 

 

Chytil mě život

Do svých spárů?

Nebo snad…

Sama sebe špatně chápu?

 

 

Možná že,

Vlivem socializace a výchovou lidí

Vygumovali ve mně to,

Co i Vám chybí…

 

Svět okolo nás,

Zbavil nás našeho dětství,

Zařadil nás na výrobní pás,

Tak tam jsme se ocitli…

 

 

Ve výrobní fabrice,

V jedné malé krabičce,

Vedle ní, stála další…

A do té prý dali naše dětství…

 

 

Každá pak šla jiným směrem,

My do světa šelem…

A ta druhá?

O tom nemám nejmenší pojem…

 

(Naposledy, když jsem jí psala, přišel mi dopis zpátky… Adresa nenalezena…)

 

 

A tak v té fabrice,

Ty výrobní stroje…

Ořezaly nás tak,

Jak zněli indicie…

 

Podle představ jiných lidí,

Těch okolo nás,

Co nás teď soudí…

 

Jeden soudce,

Ostatní porota

A já čekající…

Na zvuk toho kladívka

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Autor Gabriela Green, 24.03.2014
Přečteno 427x
Tipy 25
Poslední tipující: Martin Šimeček, kudlankaW, Amable seňor Marek, kamínek, V.N.Losinský, Radhuza, enigman, Danger, zdenka, Bakchus
ikonkaKomentáře (54)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Povedena zalezitost Gabrielo. Gratuluji. Marty Kristian Kudlak

05.07.2014 22:15:50 | kudlankaW

Páni! To jsem ráda, že se někdo prohrabal v mých starších dílech. Moc Ti děkuji :-)

05.07.2014 22:19:06 | Gabriela Green

:-)

05.07.2014 22:20:24 | kudlankaW

krásné... jsi na nejlepší cestě k sobě :)

25.03.2014 12:07:27 | Radhuza

Děkuji :-))

25.03.2014 14:12:52 | Gabriela Green

jsme pořád děti,jen jsme změnili prostředí,a jsme víc na očích v těle,které prosí o kousek tepla a navíc svázani starostmi,které už nemůem házet za hlavu :-) děkuje za téma a písmenka - pěkný den přeje Pánkluk.

25.03.2014 07:59:24 | Danger

Děkuji, pěkný den i tobě :-)

25.03.2014 09:34:18 | Gabriela Green

uznávaj se šedivý děti?...páč pořád netuším...

25.03.2014 07:52:33 | enigman

Tohle rozhodnutí není na mě... Zkus se zeptat sám sebe a hledat odpověď v sobě...

25.03.2014 07:55:13 | Gabriela Green

ještě mě neořezali...

25.03.2014 07:58:08 | enigman

V tom případě ti gratuluji, ale stejně si myslím, že malinko ano... Možná, že si to člověk ani neuvědomí, ale i třeba výchova... I ta může být tím soustružnickým nožem... Sebemenší detaily tohohle světa... Možná...

25.03.2014 08:00:01 | Gabriela Green

jestli ořezali tak jenom dřevo...tuha zůstává...

26.03.2014 08:09:05 | enigman

Podle mě je nemožné mít tu stejnou tuhu, jakou jsi maloval ve školce.... Časem se vypíše...

26.03.2014 10:12:43 | Gabriela Green

možné to je...čas nic neznamená...

27.03.2014 00:18:32 | enigman

Záleží na každém, jak se rozhodne ten čas vnímat, ovšem, jsou věc, které čas ovlivní a my s tím nic nenaděláme...

27.03.2014 14:26:33 | Gabriela Green

Jsem rád,že v každém chlapovi zůstává kousek kluka.Být ženskou,asi bych se zbláznil!

25.03.2014 05:31:12 | Bakchus

V každém z nás nejspíše zůstává kousek toho dítěte... Škoda jen, že většinou malý a nepatrný...

25.03.2014 07:08:00 | Gabriela Green

je to opravdu tak, nebo jen ty máš ten dojem??? a kolik máme soudců?? já jen jednoho, tím já jsem :)) miluju tvá díla...

24.03.2014 23:09:11 | zelená víla

Nemyslím si, že já bych měla být tím, kdo by měl říkat, co skutečně tak je, nebo není... To mi nepřísluší, ale ráda řeknu, co si myslím a svůj názor :-)
Děkuji, také si ráda přečtu tvá díla! :-)))

24.03.2014 23:15:02 | Gabriela Green

nejsi to, tak jako to nejsem já.. přesto pocity a názory formují, nejen mě...

24.03.2014 23:16:22 | zelená víla

A tyhle pocity, které nás formují, předávají nám něco... Co můžeme uchopit a proměnit v něco užitečného, třeba v básně...

24.03.2014 23:20:47 | Gabriela Green

tak tak... dnes se formuji... nejen dnes... dnes si to uvědomuju... každou vteřinu... každej úsměv... každej dojem...

24.03.2014 23:23:39 | zelená víla

A pak už jen, uložit a zapamatovat si ho v sobě...

24.03.2014 23:24:43 | Gabriela Green

mám slzy v očích, já citlivka...

24.03.2014 23:26:29 | zelená víla

Podle mě jsou naše city jednou z našich nejdůležitějších součástí nás jako takových... Proto by jsem je měli střežit jako oko v hlavě...

24.03.2014 23:33:25 | Gabriela Green

jojo...
taky ty slzy neotírám...

24.03.2014 23:36:46 | zelená víla

Nech je působit, něco z nich vzejde... :-)

24.03.2014 23:39:10 | Gabriela Green

já vím... nestydím se za ně... mám je ráda...

24.03.2014 23:52:51 | zelená víla

Ten kdo se za své slzy stydí, je hloupí a nejspíš pokrytec...

24.03.2014 23:55:34 | Gabriela Green

a ten co se nestydí?? :)

24.03.2014 23:59:27 | zelená víla

Ten co se za ně nestydí? Ten si na nic nehraje, nepřetvařuje se, je upřímný... A hlavně sám sobě...

25.03.2014 00:02:02 | Gabriela Green

respekt... chvilka a otevře se...

25.03.2014 00:04:20 | zelená víla

časem...

25.03.2014 00:06:37 | Gabriela Green

jak je čas relativní...

25.03.2014 00:08:04 | zelená víla

Spousty věcí okolo nás jsou relativními, ale záleží i na nás a na tom, jak my samy je budeme vnímat...

25.03.2014 00:10:08 | Gabriela Green

relativně.. :)))
http://www.youtube.com/watch?v=qxTRF8gNfdc&list=PL45687300286E55FE

25.03.2014 00:14:18 | zelená víla

Nádhera! :-))

25.03.2014 00:17:00 | Gabriela Green

usměj se ..

25.03.2014 00:23:34 | zelená víla

Jak pak víš, že se nesměju... Asi mě něco prozradilo...

25.03.2014 00:24:43 | Gabriela Green

trošku...
ale jen to zkus se usmát... malinko...
a třeba i to prozradí... a nebo se mrač...
a řekni... uleví se ti..

25.03.2014 00:27:07 | zelená víla

Není tak zle, aby hůř nebylo, to je moje motto, za každou nocí přichází něco nového, nový den a něco jiného...

25.03.2014 00:29:10 | Gabriela Green

s tím souhlasím...

25.03.2014 00:31:52 | zelená víla

Chce to vstávat s optimismem a pravou nohou, do nového dne s úsměvem...

25.03.2014 00:34:08 | Gabriela Green

proč jinak co?
líbí se mi ten tvůj úsměv... jen tak a pro okamžik... díky

25.03.2014 00:35:45 | zelená víla

Není zač, to já děkuji :-)))

25.03.2014 00:36:56 | Gabriela Green

Každý si tím asi v určitém věku projde, ale mnozí si to možná v tom fofru ani nestihnou nebo nedokážou uvědomit. A to je právě to cenné, že jsi to dokázala pěkně vystihnout... ;-)

24.03.2014 20:41:54 | Amonasr

Děkuji, je to takové zpětné poohlédnutí a zamyšlení... Škoda jen, že podle mého názoru není příliš veselé...

24.03.2014 20:44:41 | Gabriela Green

I veselých okamžiků bude ještě mnoho... smutných samozřejmě taky... Nic ale neztrácíme zbytečně, pokud si uchováme schopnost nalézat... ;-)

24.03.2014 20:47:45 | Amonasr

Asi hodně záleží na momentálním rozpoložení člověka, podle toho potom nalézá, nebo možná přitahuje... To veselé nebo to smutné.... Je jen na nás, které z těch to dvou variant budeme přitahovat a nalézat... Jakými brýlemi se budeme na svět dívat...

24.03.2014 20:52:08 | Gabriela Green

Ano, je to v podstatě věc volby... Ta méně pohodlná varianta, t.j. snažit se nalézat (nejlépe bez zabarvených brýlí), ale přináší myslím celkově lepší výsledky... Sice ani jen černě či jen růžově vybarvené, ale celé barevné spektrum je stejně nejhezčí... ;-)

24.03.2014 21:00:48 | Amonasr

RGB... Asi máš pravdu, dalo by se z něj vybírat v jednotlivých okamžicích to správné spektrum barev... Jako bývaly staré hrací skříňky, které měli na motůrku paletu barev, která se otáčela do kola a v jednotlivých okamžicích zalívala skříňku jiným spektrem... Takovým, který bylo pro daný okamžik to nejkouzelnější...

24.03.2014 21:04:56 | Gabriela Green

;-)

24.03.2014 21:11:24 | Amonasr

jó...život nejni péříčko.
kus pravdy na tom bude.

24.03.2014 18:36:55 | Robin Marnolli

Bohužel...

24.03.2014 18:42:50 | Gabriela Green

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.10 | Facebook, Twitter