Návštěvnost
Smutné lži...
Smutné lži...
Anotace: ...
Slyšíš to?
To rackové zpívají…
Během toho,
Co nad hladinou moří,
Tiše
A jemně přelétávají…
Až nastane okamžik,
Kdy se křídly dotknou hladiny,
Dojdeš k poznání
Té nechtěné pravdy…
V té chvíli,
Kdy jí jemně křídly olíznou,
Hladina se zatřpytí
A oni v ní uvíznou…
Ponoří se do těch naleštěných třpytek,
Jako do umělých kytek,
A ten pohár vína,
Co přetek…
Skrýval v sobě pravdu
- Zmetek…!
Okolo tebe,
Nikdo nikde není,
Zůstáváš tu stát sama,
Ve vlastním pokolení…
Slyšíš to?
To sobci sobcům lžou,
Dívají se z kopce,
Na oblohu mizernou…
Zataženou jako jejich duše,
Smířeni sami se sebou
Stojí nehnutě…
Jen tak,
A tiše…
Tak čemu se divíš?
Vždyť ty řádky píšeš sama…
Tak si přestaň namlouvat,
Že v tom není skrytá metafora…
Svlékni se
A buď nahá,
V ten okamžik,
Ty sama…
Tak Pravdivá,
Nevinná,
Vstupující do hladiny,
Lehce zmáčená…
Stále věřící
Ve slova pravdivá…
Za tvojí tváří,
Lež se neschová…
Komentáře (43)
Komentujících (11)
Doporučit
TiskTak pravdivá,nevinná, nádherná.Děkuji bylo mi ctí
25.10.2014 00:45:26 | knihomolka
To já děkuji Tobě :-) Jsem velmi ráda, že se ti líbila :-))
Moc si toho vážím :-))
25.10.2014 00:50:52 | Gabriela Green
Milá jmenovkyně.Je to krásné a nenech si do toho kecat.Ten co nám verše vdechl si libuje v rozmanitosti.Tak proč ne i v gramaticky grafické.Na to jak jsi mladá,to mluví a o to jde.Přeji hodně inspirace,zvláště té radostné.
15.07.2014 20:56:10 | Malá mořská víla
Moc Ti děkuji, jsem ráda, že se ti báseň líbila a naslouchala jsi jí :-)) To je pro mě to hlavní :-))
15.07.2014 20:59:11 | Gabriela Green
Zjevně jsme si padli do noty. Dle mého názoru nádherné, velmi povedené, líbivé.
08.07.2014 22:23:12 | Nigol
Tak to jsem moc ráda, děkuji Ti! :-))
08.07.2014 22:24:42 | Gabriela Green
Pěkná, první polovina je pro mě více. Ta velká písmena mě ruší, myslí si, že nemají valného významu. Bez nich by to bylo lepší,,ale jinak se mi líbila.
06.07.2014 09:29:45 | Benátčan
Moc Ti děkuji, s těma písmenama to nebylo záměrné, jen jsem se nějak nedohodla s wordem :-D
06.07.2014 09:32:10 | Gabriela Green
Tak to jo, já jsem v tom hledal skrytý význam a říkal jsem si, že jsem takhle zrána tupý, protože jsem na nic nepřišel :))
06.07.2014 09:35:27 | Benátčan
Tak to mě mrzí, že jsem ti takhle hned po ránu zamotala hlavu nesmyslnou hříčkou :-D
06.07.2014 09:37:07 | Gabriela Green
Ona se odmotá a vrátí tam, kam patří. Doufejme, budu ji dnes ještě potřebovat :))
06.07.2014 09:38:21 | Benátčan
...na ten rozházený styl si asi budu muset zvyknout...
Jinak souhlasím se Sparkusem snad ve všem.
i když básně jsou dílem okamžiku / a takto píše asi většina autorů, co se pocitových věcí týká), není na škodu dílo ihned vložit, ale ještě nechat třeba den uležet, potom si jej znovu přečíst a doladit korekturu (jazykovou, grafickou, prostě se na to kouknout mírně s odstupem) mnohdy to textu prospěje.
...ale nakoupil jsem...:-)
RM.
31.03.2014 04:44:41 | Robin Marnolli
Ten rozházený styl se mě osobně prostě velice líbí... Pro mě to má zajímavý nádech, který vytlačuje tu ,,monotonost", ovšem, záleží asi na každém čtenáři a na jeho vkusu... Mockrát děkuji za komentář a připomínky, píšu teprve opravdu chvilku, tak že jsem za ně velice ráda - moc zkušeností nemám.
:-)
31.03.2014 06:12:40 | Gabriela Green
Tvá forma se mi úplně nelíbí, ale beru ji jako tvou interpretaci a snahu o originalitu....tudíž jí moc nehodnotím:-)
jinak piš dál, je to fajn:-)
RM.
31.03.2014 06:21:07 | Robin Marnolli
Děkuji ;-)
31.03.2014 06:54:20 | Gabriela Green
Chodíš dobře na dřeň - pak ta poezie opravdu žije... :-) A souhlasil bych se Sparkusem, že první tři sloky by mohly zůstat už jako hotový text... Někdy je působivější, nechat věci otevřené, nedopovězené - ty první tři sloky mají obecnější platnost, takže se s nimi i čtenář víc ztotožní... Ale ten závěr je zase spíš Tvá introspekce, takže to působí zajímavě i jako celek a má to zase další vypovídací hodnotu :-)
31.03.2014 00:04:03 | Amonasr
Dekuji, jak jsem jiz zminovala, je to proste dilo okamziku, to co jsem citila jsem tak proste napsala... Kazdopadne dekuji za pripominky, jsem za ne rada a vazim si jich :-)
31.03.2014 00:16:46 | Gabriela Green
Píšeš dobře, ber to tedy jen jako můj postřeh, který je stejně zase jenom subjektivní, někdo jiný to může vnímat úplně jinak. A k poezii to různé vnímání i patří, záleží nejen na autorovi, ale i na momentálním rozpoložení čtenáře... Ale i já mám rád zpětnou vazbu - to člověka vždycky nějak posouvá... Jsem proto rád, že to takto vnímáš - přesně, jak to bylo myšleno :-)
31.03.2014 00:22:15 | Amonasr
Děkuji :-)
31.03.2014 06:14:10 | Gabriela Green
podle zvuku to bude krtek...
30.03.2014 21:19:41 | enigman
Že by krutý krtek z krtince?
30.03.2014 21:24:16 | Gabriela Green
s krtonožkou...
30.03.2014 21:26:47 | enigman
A s kalhotkami a károu? Co ,,kalil" s Klárou?
30.03.2014 21:28:56 | Gabriela Green
leda když budou károvaní...
30.03.2014 21:30:42 | enigman
Možná, tam v klubu na Kampě, v kabátě a s kulichem, a jedním kouzelníkem...
30.03.2014 21:35:51 | Gabriela Green
co má v klopě ukulele...
30.03.2014 21:38:04 | enigman
s kocovinou po kruté kalbě...
30.03.2014 21:39:31 | Gabriela Green
ještě že má kulicha...
30.03.2014 21:41:07 | enigman
A kamna z karbonu v kanceláři kardinálů...
30.03.2014 21:42:47 | Gabriela Green
Pěkná báseň, povedený volný verš a hezké metafory. Ačkoliv první polovina (3 strofy) se mi líbí mnohem více než ty poslední 3. Skoro by mi stačily jen ty první tři, ale i tak, je to hezké. Jen mě docela dost ruší ta velká písmena na začátku každého verše, nevidím v nich žádný hlubší význam a po čárce velké písmeno vypadá... divně. Ale to je stylistická výtka.
30.03.2014 21:03:52 | Miro Sparkus
Děkuji :-) K těm písmenům, opravoval to takhle Word, chtěla jsem to předělat, ale pozapomněla jsem na to...
30.03.2014 21:08:10 | Gabriela Green
Myslel jsem si to :-)
30.03.2014 21:10:50 | Miro Sparkus
Má veškerá díla jsou dílem okamžiku, to co vidím, slyším, cítím, prostě to napíšu... V těchto okamžicích na ten pravopis a stylistiku moc nehledím, musím prostě psát a nesmím to zastavit...
30.03.2014 21:13:40 | Gabriela Green
To je dobře, momentální inspirace je vždy lepší, než uměle vytvářené dílo ;-), ale i s ním se dá po napsání ještě různě pracovat :-)
30.03.2014 21:16:18 | Miro Sparkus
Dá... To máš jistě pravdu. Ale pro mě osobně by to už asi nemělo cenu... To kouzlo okamžiku by se nejspíše vytratilo, dělám to opravdu jen minimálně...
30.03.2014 21:18:01 | Gabriela Green
Krásné verše... :) ale taky smutné...
30.03.2014 20:15:15 | Aiury
Moc děkuji :-) Bohužel, není to moc veselá tématika... Je to taková směs pocitů...
30.03.2014 20:20:56 | Gabriela Green
Nemáš zač :)
Uff, to teda musí být pocity... :-)
30.03.2014 20:31:04 | Aiury
Někdy se to sejde, abych pravdu řekla, když se to sejde, přichází s tím i většinou inspirace...
30.03.2014 20:36:27 | Gabriela Green
Jo jo, tomu docela i rozumím ... :) Pořád si říkám, jaká jsem optimistka, ale najednou se to všechno tak nějak nahromadí a zjistím, že jsem napsala básničku, kterou bych mohla konkurovat snad i "emařům" :) :D
30.03.2014 20:44:25 | Aiury
,,Někdy se to potká, někdy nepotká, to je potom depka..." Vím jak to myslíš. Pro mě osobně jsou více zajímavé asi ty smutné věci... Nad těmi se dá zajímavě přemýšlet a psát... A hlavně jsou to většinou právě ty pocity, které mě k těmto zamyšlení vedou a snažím se je do toho většinou i vkládat...
30.03.2014 20:52:12 | Gabriela Green