Anotace: ...
Rozmazaný obraz,
zrnění v barevnosti,
vzpomínek pár
uvnitř lidské nevinnosti…
Když nemůžeš spát,
začneš je hladit.
Z té nevinnosti ven,
chtěla bys je vábit…
Aby ti vrátily
to něžné pohlazení,
na chvilku vrátily zpět to,
co už dávno není…
Vrátily tě na místa,
které již svojí existenci nemají,
vrátili tě do dějů,
které už tě neznají…
Alespoň
na chvilku,
na ten okamžik,
vrátit se zpět
a znova zažít…
To, co nás u srdce hřálo,
v hloubi duše naplňovalo,
kdysi dávno milovalo…
Bohužel,
nejsem strůjcem stroje času,
proto si vážím vzpomínek
a vnímám jejich krásu.
Dobré nebo zlé…
Ponaučující,
kouzelné
…
Bohužel,
nejsem strůjcem stroje času,
Škoda...................S.T.
06.05.2014 22:43:03 | ZILA78
Kdybych ho náhodou vymyslela, tak se ozvu... Děkuji :-)
06.05.2014 22:45:51 | Gabriela Green
Rozmazaný obraz,
zrnění v barevnosti,
vzpomínek pár
uvnitř nevinnosti lidské...
Třeba ;-)
10.04.2014 22:57:09 | poeta
Děkuji, je to opravdu hned jiné... :-O
10.04.2014 23:06:46 | Gabriela Green
Postupem času, když čtu tvé básničky, je vidět jak dospíváš (z uměleckého hlediska). Tahle je moc hezká, trefná. Vzpomínky jsou někdy to jediné, co nám zůstane, výhodou je, že alespoň ty nám nikdo nevezme... :)
10.04.2014 22:30:49 | Kaisa
Děkuji, když už se nelze vrátit v čase, alespoň nám zůstávají ty vzpomínky.
:-)
10.04.2014 22:32:33 | Gabriela Green
být o poznání dál, velebou vzppomínek
10.04.2014 20:56:23 | Petbab
Děkuji :-)
10.04.2014 21:34:50 | Gabriela Green
Tahle je krásná... tak pravdivá... i já si vážím vzpomínek. I těch špatných... :)
10.04.2014 20:23:27 | Aiury
Děkuji, téměř každá vzpomínka má něco do sebe - podle mě :-)
10.04.2014 20:25:49 | Gabriela Green