tiše se zeptá
tiše se zeptá
je bolest která nikdy nedozní
jde s námi stále
v každém dni
jednou zastaví náš běh
tiše se zeptá
kam ten spěch
človíčku marnivý
toužil jsi poznat
světa lán
však kroužil jsi
kolem sebe
až když jsi zůstal
zcela sám
hledal jsi manu
z nebe
čistá láska
se sklonila
do tvého prázdného
klína
aby se v tobě zrodila
v podobě těla
a vína
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
líbí se mi ta jasnost a šmrnc...nic zvláštního,prostě si to napsala...
09.05.2014 20:25:03 | Párek Bdělý
Milá Zdenko, je to krásné. Ostatně jako vždycky.
07.05.2014 18:06:10 | danaska
pokud se mi podaří udělat radost druhým, mám z toho také radost...děkuji...danasko, jsem učedník...z.
08.05.2014 00:40:29 | zdenka
a krev prý měla barvu vína
tak něžná
svojí podtstatou
pro lány sněžné zazvonila
a tělem odkráčela před pátou...
je bolest co nikdy nedozní
07.05.2014 16:27:06 | básněnka
