Shalom Aleichem

Pod víčky ukrýváš holubice

naději přislíbenou zítřkům,

šeptáš jim o svých tajných snech

do prachu skloněný prosebníče,

posíláš vzkazky oblakům,

uvězněn tělem v okovech.

 

Zlomené klasy po cestách

modlý se touhou po životě

ztraceném v němých pražcích,

polibkem zasnoubený v tmách,

konejšíš dotykem deště,

usínáš ve vlčích mácích

 

Opilý bolestí chutnáš vínem

rozlitým v ústech země,

vidomý vprostřed temnoty,

révou se rozrůstá světadílem

láska Tvá v prachu i hlíně,

opouští zdivo samoty.

 

Uprostřed zmaru hledal jsi růži,

přes trny tiskl ji na srdce,

zašeptals Shalom Aleichem,

pro víru položils vlastní kůži,

vypusť své bělostné holubice,

žij s každým nádechem

 

Shalom Aleichem, Aleichem, Aleichem