Ležáky

Anotace: 24. 6. 1942

 

 

Pomníky ze žuly, v každém je kříž,

tichou jsou vzpomínkou na všechny padlé,

za řekou zdvihá se k nebi obelisk,

u něho věnce jsou, květiny zvadlé.

 

Údolím poklidným říčka se klikatí,

na vršku nad ním mohyla z kamení,

dřevěný kříž a koruna trnová,

vlci tu řádili jak smyslů zbavení.

 

Vraždili nebohé, nevinné z Ležáků

bezcitně, bez kapky slitování,

a z chlévů dobytek brali si bez ptaní,

potom se dali do rabování.

 

Zbyly jen základy vesnických stavení,

kterými tráva po léta prorůstá,

kdysi tu býval ruch, než oheň udeřil,

po útoku bestie dnes místa pustá.

 

Zastav se, člověče, třeba jen na chvilku

v místech, co osudná zdají se být,

věnuj těm neznámým alespoň vzpomínku,

kéž jejich duše by nalezly klid!

 

 

 

http://www.lezaky-memorial.cz/photogallery_cz.aspx