Návštěvnost
Pro pravidla...
Pro pravidla...
I zvonice jsou prý opilé
zvonům se bim bam měří
pro milé
i šípky oblékly si cit
ohnivé košile
a bodláky?
pravidlem měří svoji výšku
se špulkou nití
lopatka ze svatouška
pak samorostlým
vartuje si... zkouška
Komentáře (13)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisktahle tvá báseň se mi strašně moc líbí
24.09.2014 10:56:38 | Benátčan
Z mládí mi zbyly jen kecy
a k tomu chladný dvě deci,
vlastně tu jsou ještě ony -
ty věčně opilé zvony.
Už mi to dochází, jsme tu jen na chvíli,
nevěřím na zlatou rybku,
naposled obléknu ohnivou košili
a pak smrt pošle mě k šípku.
25.08.2014 15:36:02 | dominick
a hezky jsi to napsal..a já pořád šípkovej čaj...:-)
25.08.2014 18:42:12 | básněnka
Krása, už se těším na ohnivé košile šípků. Opilé zvony krásně zazněly až ke mně.
23.08.2014 23:17:04 | Akrij8
děkuju ...samorostlými jsme přece všichni a zvony, ty dokážou mnohé:-)
24.08.2014 10:20:31 | básněnka
První, co mě při přečtení nadpisu napadlo, bylo "Pravidla českého pravopisu" Nastalo zhrození se, které vystřídalo uklidnění a cinkot opilým zvonic v uších :o)
23.08.2014 23:10:49 | Elisa K.
přece bys mne nepodezírala, že budu psát mentorsky:-)
24.08.2014 10:19:46 | básněnka
...a já špicuji ouška
bych zaslechla
trnitý cit šípků
ještě nezrudly
do ohnivého studu
zamávám létu
a radši sama půjdu
na kraj světa
pro voňavou
snad ne poslední doušku......Ji.
23.08.2014 15:23:23 | jitoush
poslední doušek léta...
ohnivou košilí si létá
promile zvonů
pro milé
a šípky hřadovaly
jak ptáci
těsně před odletem
23.08.2014 15:26:21 | básněnka
...a na rukách nechaly
krvavé šrámy
to pro varování,
že samorostlá těla
někdy bolí
a duše,
co jsou své
dýchají s láskou
a bez litování
zahojí se rány
vyprchá bolest znělá.....Ji.
23.08.2014 15:37:45 | jitoush