Návštěvnost
Plachetnice nebe
Plachetnice nebe
bych se
nejraději
oddával kraulu.
Chladivý vítr
žene bílé plachty
a ty plují líně
po hladině.
Bytostně cítím,
jak nádherný může být život
také zde na Zemi.
Dávám najevo vděk,
že mohu být jeho součástí,
byť častokrát ohromeným svědkem.
Mladá maminka
dlaně složené v klíně
s otevřenou pusou
počítá plachetnice.
Ztrácím přitažlivost zemskou,
společně pluji s bílými oblaky
v nitru mám smír
opomíjím vše
též hroudu
co nohu víže
levituji
ve stavu beztíže...
Komentáře (14)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskHm, levitující gentleman :o) Těší mě Tvůj pohled na svět a na život. zdá se, že je veseleji, příteli, i ta forma, prostě krása :o)
24.10.2014 11:48:29 | Akrij8
Mé pozdravení přijmi, příteli v psaní.
Těšímě tvá slova chvály, neb tys brilatní poeta.
Děkuji zdvořile.
Martin :)
24.10.2014 11:50:31 | kudlankaW
Líbi se mi...tenhle tvůj text,
...tak nech se dál nést:-)
19.10.2014 23:27:02 | Robin Marnolli
Mé díky Robine míří k tobě.
Marty
19.10.2014 23:40:22 | kudlankaW
levituji se sny
vznosně
nevnímám svět
tvářím se cnostně
nad oblaky
je mi skvostně...
jen fyzika to může zkazit
tak neblbi
a pojd už pařit:-):-):-)
p.s. promiň Márty prostě jsi mi nahrál na smeč
Doufám,že máš smysl pro humor, je tak krásně jiná!
19.10.2014 22:41:04 | Malá mořská víla
děkuji vílo :))
19.10.2014 23:03:24 | kudlankaW
Ještě že jsi velkorysý básníku. V komentářích zlobím jako malá :-).
20.10.2014 08:37:13 | Malá mořská víla
Mala vila
20.10.2014 23:27:21 | kudlankaW