Na parkovišti jsou některá místa
prázdná.
Noční živly
procitají.
Ve snaze nebýt sami,
hledí mnozí do šatníků,
váhají,
jaký si zvolí oděv
do klubu.
Někteří řeší co je v módě
jiní nehodlají chodit v uniformě.
Nastává doba příprav,
muži dopěstí svá strniště,
jiní se dokonale oholí.
A nejen na tváří
i na jiných místech těla.
Tělo zbavují porostu
propadají kultu těla
naprosto
zcela.
Kam patříš ty?
Volíš si pozlátko barů,
tajemná zákoutí k seznámení?
Anebo k anonymnímu styku,
bez toho, aniž by padlo jméno
adresa, nebo věk?
Při stenech ulpí její dech
na toaletních zrcadlech.
S decilitry alkoholu
odplavou zábrany i zodpovědnost.
Chůzí liknavou
houpy hou
kráčím po bytě
dva plus kuchyně.
Přemítám,zda dívko
mi dosud neznámá,
chci vlastnit - chci tě?
Chci mít tvé dlaně ve svém klíně?
Cítím pnutí ve slabině.
Vyberu si dresscode z komody?
Anebo mám zamířit rovnou do skříně!?
Ještěže se retro vrací do módy!
Jako celek se mi báseň líbí... Místy se mi některé části líbí opravdu velmi.. Krásné :-)
26.10.2014 19:51:03 | Gabriela Green