Můj kamarád Život

Je mi krásně i když zle,
s Životem jsem zadobře.
Vždy když k ústům lahev zvedám,
od Života rady hledám.

Vypiju s ním skleničku,
pak si spolu zanotujem.
Přepiju tě Živote,
vydržím víc, nač si hrajem.

Večer trochu přitvrdím,
zvu tě k sobě na panáka.
Tak co, můj ty Živote?
Dáš si se mnou na stojáka?

Když kořalku vypijem,
jsme nejlepší kamarádi.
No a co dál Živote?
Trošku si s ním zadovádím.

Noc je ještě příliš mladá,
já po tobě toužím.
Ráda bych tě pomazlila.
Snad si to zasloužím?

Tak, a zase ráno vstávám.
Stala se věc nemilá.
Dohromady si to dávám.
Jsem sama a opilá.