Utekli jsme svým citům
schovali se do úkrytů
bezprizorní a bez cílů
cvoci bohům na míru,
co kamením zasypou
vchody do svých síní
i místa bolavá na duši,
ať je smutek neruší.
Klamou ti, co neslyší
tajemný zvuk zátiší,
černé skvrny, co mučí
jen tak nesmažeš,
i když sejdou z očí
a přesto to zkusíš -
na chvíli zastavit svět
a pak poštou ranní
čekat zázrak na dodání.
svět se nezastaví, to je my a neskutečně rádi... :-)
02.12.2014 03:11:58 | zelená víla
ranní pošta?...to existuje?...tady se zastaví nejdřív odpoledne...
01.12.2014 15:35:05 | enigman