u nohou ztracených staletí...

sníh roztaje, déšť uschne... zůstaneš ty... jen ty...

18.01.2015 02:32:07 | zelená víla

bezbřehý mír...ten prostor v nás...světla jas...co rozpíná se...z.úsměv...

05.12.2014 02:20:35 | zdenka

a záhada
kým jsi teď...
však, dílem svým
roušku poodkryl jsi

04.12.2014 23:13:25 | Malá mořská víla

Zajímalo by mě, jaký prožitek tě takhle dovedl inspirovat. Kdysi jsem napsal báseň Tady i Tam. A když jsi to psal, tak jsi nebyl tady, byl jsi tam. Jestli ano, tak to znám.

03.12.2014 23:18:48 | VEDz RVAHEs

byl jsem tam...

04.12.2014 11:44:31 | enigman

jak kdybych se podívala přes sněhovou vločku:)natolik je půvabná...

03.12.2014 16:18:51 | střelkyně1

.....to něco
podstatu křísí
a pohled
do hlubin míří
pochopení
s jiskrou bytí
na dohled...

03.12.2014 15:24:56 | jitoush

Nevím proč, báseň ve mě evokuje národ Keltů...

03.12.2014 14:09:10 | sluníčko sedmitečné

Déšť smývá stesk a tiší křik,
záblesky lidství ve skalách, ve větvích,
očima proniká do nahé prostoty,
nevinnou bělostí sněhu,
nebeskou vlídností,
zase se vznese k obzorům
tvé nové TY. :O)

03.12.2014 13:52:27 | Tichá meluzína