Bloudění

Anotace: ...

Odrazem třpytu padlé novy,
skrze jas ušlý z poza víček,
s otiskem šalmů démonových
a přece září stovek svíček,

kráčí si sladkost tvého snění
po hořkých plátcích belladonny,
hrou na to, že nic špatně není,
vzdálenou pravdě na tři hony.

Komu lžeš, světu, mě, či sobě?
Zřels vesmír nebo vzduchoprázdno?
Vyber si, byť jsou jedním obě,
záleží, aby tys měl jasno!

Nečekej, že by kaly sedly,
slabost nás jen tak neopouští,
buď tni svůj bludný kořen ve dví,
anebo navždy bloudi v poušti.