Vzkaz

Vytřeštěné oči

zalité strachem

upírá někam za mě

Pomalu přichází

a cosi mi šeptá do ucha

třesoucím se hlasem

Jen ztěží je mu rozumět

Něco svírá v pravé ruce

pak mi to nejistě podává

bílá obálka se jménem

s podivem - prý pro mě je určena

Jen zlehka ji nožem otevřu

vytáhnu papír s několika slovy

a tiše si ho čtu

Prosím neodcházej

píše se v něm

a slzy se vpíjí

do modrého inkoustu