Konečně se nebe barví do zlata,
dívkám na tvářích zjevuje se ruměnec,
s velikým pohnutím zřím ta poupata,
zvolna mě opouští myšlenky na věnec.
Do žil mi hbitě proudí druhá míza,
alespoň teď žiji v této chiméře,
asi jsem neobdržel jistá víza,
leč myšlenkou nedochází k nevěře.
Stejně jako mnoho mužů ba i žen,
věnuji se jarní snové kratochvíli,
po mnoha měsících, vjemy zasažen,
mám zápal pro potěchu, značnou píli!
....mně se na jaře spíše než lýtka "zapaluje"hlava,protože je práce
až nad hlavu.....ale stíhám si při tom všem všímat sympaťáků/smích/.
Tak se mrknu ještě na ta lýtka........ale já radši šimrání u srdce....
to se pak dere úsměv na ústa a tak......Ji.Tak ať se vše zapaluje
tak akorát.....to aby se nemuseli volat hasiči..../smích/.....takovej
kýbl ledové vody.....z toho je jedině velikánské nastuzení...
12.04.2015 22:05:20 | jitoush