Návštěvnost
Oči, po tátovi modré snad..
Oči, po tátovi modré snad..
vlásky husté a černé
oči?
po tátovi modré snad..
pod víčky uzamčené
minuty plné něhy
bolí
když jejich anděl malý
cítit ji už nemůže
i lístky růže tehdy
smutkem si opadaly
co teprve srdce
jeho
její
Komentáře (15)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskObdivuju, co jsi dokázala sepsat.
04.09.2015 20:37:38 | A42
.. díky A42 :)
05.09.2015 11:47:06 | Amelie M.
Ameli, pláču s Tebou.
28.08.2015 21:46:02 | Malá mořská víla
.. díky za návštěvu vílo..
29.08.2015 08:30:18 | Amelie M.
Z Tvé básně Amelinko vnímám něhu zabalenou do pláče a v slzách topící se srdce...
až hmatatelně smutná...
26.08.2015 21:56:28 | Nikita44
asi se už budu opakovat, ale jsem ráda za každý vnímavý komentář.. takže, díky niki ;)
27.08.2015 10:34:38 | Amelie M.
....Helen to vyjádřila tak,že není k tomu co dodat.....přesně vystihla
to,jak o tom přemýšlím i já......Díky Amel.....za Tvoji báseň a Helen....
za Tvůj výstižný koment....Ji.
26.08.2015 20:47:59 | jitoush
to já děkuju, za sdílení a empatii Ji.. ;)
26.08.2015 20:52:08 | Amelie M.
báseň promlouvá vlásečnicemi bolesti z rozpálené zvonoviny srdce..ST :-D
26.08.2015 20:46:20 | Frr
Těžko komentovat Tvoji báseň... jen, zamýšlím se, nezáleží na délce života, jak dlouho tu jsme; co je podstatné, je poselství, co předáváme dál... ten maličký život, dítě (rozumím-li básni správně) se v kolotoči bytí jen mihlo, přesto však stihlo přinést jasný vzkaz : narodilo se z lásky, polidštilo prostor i čas...
Život je dar, který nemusí být nutně vždy přijatý, respektujme to... i když srdce nám utápí žal...
Tvá báseň, Amelie, je sugestivní, psaná s citem a pokornou něhou...
26.08.2015 17:19:06 | Helen Zaurak
vnímáš velmi správně, děkuju ti za tvou milou návštěvu i za empatický komentář.. vážím si ho..
26.08.2015 20:04:15 | Amelie M.