Meluzína venku skučí
Jen holé stromy bez listí
Samota mne zase mučí
a smutek mi zajistí
Lidé které mám tak rád
mi brzy zmizí ze života
kterým směrem mám se dát
až přestane tahle slota
Snad jaro půjčí svoji mízu
a znovu doufat dovolí
že ucítím jeho brízu
že mne všechno přebolí