Zítřejší láska

Hladinou přikryla padlá slova,

pod slupky rozpůlených úst

vložila šém ham foráš,

na dotek kroužila srdce, zpola

se převtělila do múz,

nebesům oblékla hvězdný rubáš

Neměla oči pro vzpomínky,

chutnala vinicí zkolébaná

na vahách cizích rán,

ztratila naději s opánky

na prahu jitra nedozdaná,

vkládala obrazům rám

V průčelí prstů slabikáře,

do tváří Monetův monogram

vepsal ji kdosi tahem štětce,

příslibem vetknutá do oltáře

dešťovím vyťuká telegram,

po kůži jitra píše sladce

zítřejší láska