To, čeho se bojím, projdu klidně středem
s duší otevřenou v provedení bledém
do ní vepsal život prapodivné změny
karty rozdal osud, konec otevřený
vím přesně kam mířím za tím světlem, dá-li
(ten náš Pán Bůh Svatý)
i když cestou zmoknu, stejně mi to pálí
(v hlavě rozevlátý)
moc pěkné. takové fajně lehké :-)
18.03.2016 09:11:59 | hledač