Návštěvnost
Prstoklad ticha
Prstoklad ticha
Prstoklad ticha na rtech Tvých
v podetmí sněhobílých ran
modlí se klasy pokosené,
jitrocel nevykvet ve skráních
ve stopách prostohlasých pian
usne-li jméno, tvář Tvá ne.
Neslyšně kroky líbají zem,
vločky jsou nedozdaným sněním,
ruce jen váhavým poutníkem,
jediným místem, kde nezemřem
srdce, jež chvěje se odevzdáním
pro všechny, které milujem
Komentáře (8)
Komentujících (6)
Doporučit
Tiskjsem dojatá .. tou láskou
07.11.2016 08:35:34 | Koza
Děkuji, jsem rád, že tu lásku tak vnímáš :o)
09.11.2016 00:37:16 | Akrij8
Můj šálek čaje tahle poezie není, ale zaujala, rozhodně nezapadá do zdejšího proudu. Myslím, že tady vyniká svou slovní zásobou.
19.04.2016 17:08:48 | tall&curly
Děkuji, o to více mě těší, že zaujala :o) děkuji za milý komentář.
16.05.2016 00:09:10 | Akrij8
usne-li jméno, tvář Tvá ne...i kdyby odešla nečekaně ... ST
19.04.2016 16:19:24 | Malá mořská víla
Přesně tak, má milá vílko, přesně tak...
16.05.2016 00:09:33 | Akrij8
modlí se klasy pokosené...čistá píseň se krajem line...krásná...souhlasím s Janičkou...úsměv.z
08.04.2016 23:23:54 | zdenka
ta je krásná Jirko, mohl by jsi jí zařadit ve středu do recitace? udělal by jsi mi radost..:-)))
07.04.2016 17:43:42 | Nikita44